h1{font-size:18px;}

Buddhistická a taoistická hudební meditace

Čínská tradiční hudba

Čína je největší a nejvlivnější zemi v jihovýchodní Asii a spolu s Indií je kolébkou východní moudrosti a filosofie. Čína je velmi rozlehlá země (cca 9 500 000 km²) s více než 1,4 miliardami obyvatel. Největší počet Číňanů tvoří Chanové (cca 92% obyvatelstva) s mírně žlutou pletí, kteří se v období cca 2500 př.n.l. začali z území povodí Žluté řeky šířit na jih a na východ.
Z menšinových etnik jsou to Čuangové (15,5 mil.), Mandžuové (9,8 mil.), Chuejové (8,6 mil.), Miaové (7,4 mil.), Ujgurové (7,2 mil.), Iové (6,6 mil.), Tchuťiové (5,7 mil.), Mongolové (4,8 mil.) a Tibeťané (4,6 mil.).
^..Historie na území Číny se většinou začíná datovat od období cca 2100-1600 let před naším letopočtem, kdy údajně vládla dynastie Sia (o které není téměř nic známo). V období mezi 18. a 12. stol. př.n.l. pokračovala dynastie Šang. Pak ale vlivem nájezdů ze západu nastalo dlouhé období násilí, nestability a mezi sebou válčících skupin. První jenotný stát byl založen po roce 220 př.n.l. dynastií Ččhin, přičemž byl ustaven i úřad císaře. Zakrátko nastoupila dynastie Chan, která úspěšně vládla až do r. 220 n.l. Pak nastalo další období chaosu a šarvátek a teprve v r. 580 byla Čína znovu sjednocena dynastií Suej, následovaly dynastie Thang a Sung. V období 7.-14.stol. byla Čína patrně nejvyspělejší zemí na světě po kulturní, hospodářské i technické stránce (v Evropě se o tom dlouho nevědělo, dokud to nepopsal Marco Polo). Po roce 1271 severní Čínu ovládl mongolský vůdce Kublajchán, který se stal císařem. Následovala dynastie Ming a pak mandžuská dynastie Čching. Feudálně-císařské období skončilo v r. 1912, kdy byla vyhlášena Čínská republika.
^..Bylo tak ukončeno období více než 5000 let trvající monarchie a začala (aspoň formální) demokracie, byla založena politická strana Kuomintang.. Vystřidali se pak (během mnoha politických sporů a šarvátek) tři prezidenti. Po roce 1924 se předsedou Kuomintangu stal generál Chiang Kai-shek, zvaný Čankajšek, který začal ovládat vojenské síly. Došlo pak k invazi japonské armády do Číny, během níž bylo zavražděno více než 300-400 tisíc civilních čínských občanů, včetně žen a dětí, především v okolí Nankingu. Tyto hrůzné válečné zločiny (Nankingský masakr v prosinci 1937) velmi poškodily vztahy Číny s Japonskem. Japonsko bylo tehdy fašistickým státem (a i později se snažilo své válečné zločiny utajovat).
^..Po 2. světové válce se Kuomintang rozštěpil na dvě skupiny: nacionalistickou vedenou Čankajškem a komunistickou vedenou Mao-Ce-Tungem. V občanské válce v letech 1946-49 zvítězili komunisté, kteří vyhlásili Čínskou lidovou republiku, jejímž prezidentem se stal Mao-Ce-Tung. Poražená nacionální frakce též vyhlásila Čínskou republiku s prezidentem Čankajškem a přesunula se na ostrov Tchai-wan. Od té doby trvá nesmyslné nepřátelství mezi vládami Tchai-wanu a kontinentální Číny.
^..Politickou historii Číny jsem zde nastínili jen velni stručně (bez uvádění nyní nepodstatných jmen dočasných císarů a prezidentů), spíše heslovitě, neboť to nemá přímý vztah s čínskou klasickou hudbou.

Pro čínskou klasickou - tradiční - hudbu*) je charakteristická její vytříbenost, zjemnělost, vyrovnanost a poetické ladění, kouzelné žánrové obrázky přírody se zvukomalebnými efekty. Vyvíjela se po staletí (ba tisíciletí) jednak v sídlech čínských vládců a konfuciánských úředníků, jednak byla ovlivněna buddhistickými a taoistickými mudrci a básníky **) meditujícími v lůně krásné čínské přírody. Po celá staletí sloužila tato hudba jako nástroj intimní meditace vyznavačů buddhismu a taoismu - v harmonii s poezií, malířstvím a kaligrafií (u některých též s popíjením vína ...).
*) Je zde míněna především klasická čínská hudba. Čínská lidová (etnická) hudba je většinou zcela jiná - především velmi různorodá, podle geografické oblasti či národnostního původu. Od bifonických hrdelních zpěvů mongolského typu na severu, přes tibetskou hudbu na severozápadě, turkmensko-arabskou na západě až po gamelany jižní Asie.
**) Raný filosofický taoismus sice hudbu nepropagoval (považoval ji za rušivý jev), avšak později nejen konfuciánští, ale i taoističtí učenci používali hru např. na citeru čchin jako povznášející prostředek k meditaci a k propojení s přírodou. Je to zobrazeno i na řadě starých čínských krajinomaleb, kde v krajině se zamlženými horami či jezerem osamělý filosof medituje a hraje na strunný nástroj.
^..Odtud pramení některé motivy napodobující zvuky z přírody a též poetické názvy skladeb ***) - např. "Měsíc zrcadlící se na hladině jezera", "Kachničky v rákosí", "Měsíční noc na jarní řece", "Lucerny a měsíc soutěžící v třpytu", "Podzimní měsíc nad palácem Chanů", "Vůně švestkových květů v chladu začínajícího jara", "Tanec v odění duhy", "Cinkot nefritových opasků nesmrtelných rozléhající se oblohou", "Odlet ze světa bez zármutku", a podobně... Jsou zde společné symbolické rysy se staročínskou poezií a malířstvím, především s krajinomalbou.
***) Je však třeba si uvědomit, že mezi názvem skladby a hudbou samotnou nebývá přímý vztah (snad v ještě větší míře než u hudby evropské). Tatáž melodie může vyvolávat různé (dokonce protichůdné) nálady, pocity či obrazy, v závislosti na kontextu a subjektivním vnímání posluchačů a hudebníků. Stejná melodie bývá ostatně někdy uváděna pod zcela různými názvy.
^..Buddhismus a vlivy tradiční čínské hudby pronikly prakticky do celé jihovýchodní Asie, včetně ostrovů Indonésie.
Na obrázcích jsou letmo zachyceny některé aspekty architektury a přírody v Číně :
....
^..Čínská klasická hudba zpívá o přírodě a ročních obdobích, o vysokých horách, proudících vodách řek i klidných vodách jezer, zpěvu ptáků. Z čínské hudby vane vlahý jarní vánek mezi větvemi stromů, zurčení vodopádů, potůčky rozhoupávající květiny na svých březích. Zasněné hlasy léta, hloubka jasné noční oblohy plné hvězd, měsíc odrážející se v hladině jezer či v krůpějích orosené trávy, padání vločky sněhu. Zaznívá zde jemné šumění deště i hřmění bouře, kdy se "draci prohánějí na blescích".
^..Mistrovská čínská hudba, navzdory své subtilnosti, rozeznívá celou symfonii v našich pocitech. Při magickém doteku krásna se probouzejí skryté struny našeho bytí. Dávno zapomenuté vzpomínky z dětství se k nám vracejí s novým půvabem. Duše promlouvá k duši ...

Malý buddhistický klášter jižního typu

Čínské hudební nástroje

Nejčastěji používanými hudebními nástroji v tradiční čínské hudbě jsou :
Flétny :
Ti - příčná bambusová flétna ...
Hsiao - bambusová flétna dlouhá cca 56cm, se 6 otvory na horní straně a jedním na dolní staně.
Kchou-čchin - nejmenší flétnička (píšťalka), dlouhá jen asi 8cm se 3 dírkami, na niž virtuózní čínští hráči dovedou mistrovsky napodobit zvláště zpěv ptáků.
Hsuin - starobylá flétna ("okarína") z pálené hlíny se 6 otvory (jeden nahoře, tři v přední a dva v zadní části), na povrchu ozdobená čínskými ornamenty, většinou draky.
Strunové nástroje :
Er-chu - čínské "housle" s dutým válcovým korpusem a dlouhým krkem, na němž jsou nataženy dvě struny.
Čung-chu - čínská "viola", podobná jako er-chu, ale větší a s hlubšími tóny; vyskytuje se též ve variantě zvané Nan-chu.
Pchi-pcha - klasická čínská loutna se 4 strunami a 23-25 pražci.
Čchin - starodávná 7-strunná bezpražcová citera, nástroj intimní meditace čínských filosofů.
Ku-čeng - starodávná stolní citera dlouhá asi 1,5metru. Na podélném korpusu (ze santalového a platanového dřeva) jsou nataženy struny přes pohyblivé kobylky. Hraje se trsátky připevněnými na prstech. Výška znějícího tónu se ovlivňuje stlačením struny za kobylkou.
(Pozn.: z citery Ku-čeng se vyvinulo japonské Koto).

Nejčastější tradiční čínské hudební nástroje :

Flétna.... housle Er-hu.. loutna Pchi-pcha.... varhánky Šeng... "měsíční" loutna Ruan

..Starodávná stolní citera Ku-čeng ......................... ..........Činely

Další nástroje :
Šeng - foukací ústní "varhánky".
Suo-na - starobylý čínský šalmaj (do Číny přišel ze střední Asie před zhruba 800lety), plátkový nástroj (podobný hoboji) s pronikavým vřeštivým tónem, vhodným pro napodobování hlasů ptáků.
Pa-wu - jihočínský plátkový (šalmajový) nástroj z tykve a bambusu.
Jang-čchin - čínský cymbál pocházející z Persie, jeho struny se rozeznívají údery dřevěných paliček.
Zvony - závěsné rituální zvony v buddhistických klášterech, gongy ....
Bubny - jednostranné i dvoustranné ....
Činely - mosazné činely velké i malé .....

Některé druhy bubnů používaných v tradiční čínské hudbě

Poznámka:
Tradiční čínské hudební nástroje pronikly, kromě do Japonska, i do všech zemí jihovýchodní Asie, kde se staly východiskem pro instrumentální vybavení tamnější tradiční hudby. Můžeme jmenovat např. citeru Kyageum (podobná čínské citeře Čeng či japonské Koto), dvoustrunnné housle Haegeum (vznikly z čínských Er-chu), hobojový plátkový nástroj P'iri, či bubny Púk a Čango.

		Poděkování : Rád bych poděkoval Mgr. Janu Chmelarčíkovi za řadu důležitých informací, připomínek a námětů. Vážnějším zájemcům lze doporučit např. jeho práci o citeře Ku-Cheng .
Čínský orchestr tradičních nástrojů	Některé tradiční čínské hudební nástroje

F o n o t é k a :

Tradiční čínská hudba - nejvýznamnější skladby
Hraje: Čínský národní rozhlasový orchestr. Sólo na Er-hu: Jiang Jang Hua
Tradiční hudba z provincie Li-Jiang
Hraje: orchestr města Da-Jang
Měsíc nad jezerem - lyrická staročínská hudba
Jemné starodávné ladění - nejstarší čínské skladby
..........
Lucerny a měsíc v třpytu - čínské skladby pro loutnu
Sólo na loutnu Pchi-pcha: Wu Man
Fan-Baj - liturgická hudba buddhistických mnichů ze Šanghaje
Psalmodické ranní zpěvy za doprovodu bronzových zvonů, bubnů, gongů a činelů
Buddhistická hudba ze severní Číny 1, 2
Za doprovodu citery, gongů, bubnů a varhánek Šeng. Muzikolog: Tien Čing
Čína - duch a moudrost
Čína - mnoho tváří
Průřez klasickou a lidovou čínskou hudbou. Nahrál: Ši Zeng
Nan - kuan - palácová hudba starověké Číny
Hraje: soubor Chan-than
Čchin - citera čínských filosofů
Hraje: Tai Siao-lien
Virtuozita čínské loutny - skladby pro tradiční čínskou loutnu Pchi-pcha
Hrají: Lin Š´-čcheng a Kao Chung
Čínské instrumentální dědictví - nejstarší i novější čínské instrumentální skladby
Čeng: Liang Tsai-Ping a Liang Ming-Shih, Šeng: Liang Ming-Yueh, Hsiao: Wong Čen-Hwa, Nan-Hu: Lin Pei
P'ansori - korejská vokální a instrumentální hudba
Hrají: Kim So-hee - zpěv, Kim Yoon-duk, Chi Young-hee, Sung Keum-yun - púk, p'iri, čango, kyageum, haegeum
...................
Seznam dalších skladeb tradiční čínské hudby zde bude postupně doplňován. Některé skladby byly nahrány příležitostně ze starších nosičů či z rozhlasu, takže kromě poněkud snížené technické kvality se mi k nim nedochovaly názvy a údaje o interpretaci - omlouvám se za neúplnost, popř. zkreslené či zkomolené názvy...

Vojtěch Ullmann